Cesta mezi poli a loukami nás přivedla do nečekané divočiny letního lužního lesa, lagun s provazci stolístků ukrývající šupinaté obyvatele. Kopřivová stezka nás vedla dál po břehu jezera. Mezi rákosinami přelétávali Kere Kere Kví Kví – rákosníci velcí … škoda, že tento ráj je tak malý! Nakonec jsme se vrátili k jižní části a dostatečně dlouho prováděli průzkum ve vodě. Kouzelný jíl nás úspěšně nabil posledními luthy. Víc už letos nezískáme.