25.3.2023
První jarní výprava přilákala hromadu badatelů, zájemců o květiny, ptáky a ještěrky. Zaplnili jsme vagón a vyrazili do Grygova. V Království jsme byli nakonec několik hodin a stálo to za to. Některá naše pozorování: kyčelnice žláznatá, ohnivec, ucháč, prvosenka vyšší, zapalice, sasanky, podbílek, sluka, strakapoud malý a lasice kolčava… česnek medvědí byl dnes naše hlavní jídlo 🙂 Přesun do Strejčkova lomu. Království konikleců. Pozorovali jsme čolky obecné, larvy vážek, našli peří a vývržky od výra. A velký úspěch měly ještěrky zední pobíhající na jarním sluníčku.
18.3.2023
Dnes jsme byli na ortnitologické brigádě. I letos jsme pokračovali v úpravách tohoto malého ráje a těšíme se na přílet vlh!
12.3.2023
Mrazivé modro a sluníčko nás dnes provázelo na ptačí výpravě do Záhlinic. Celkem jsme viděli určitě aspoň tisíc ptáků mnoha druhů. Jespáci, vodouši, husy velké, poláci, čírky obecné, volavky bílé, ledňáčci, žluná šedá, orel mořský a mnoho dalších. Ochutnali jsme první plicníky a česnek medvědí, prostě jaro je tu …
11.3.2023
Dnes, stejně jako loni jsme se sešli k jarnímu úklidu u ddm a přípravě na výsadbu zeleně. Počasí nám ale moc nepřálo a bylo nás méně. Ale i tak jsme to hlavní udělali a „omrzliny jsme pak rozehřáli u v Jeskyni u videí z Labofangu a u kmenových kronik“ 🙂
25.2.-3.3.2023
Jedeme do stanice LABOfangX/2, tj. terénní výcvikové středisko projektu. K pokračování v projektu je nutné úspěšně projít připravenými i samovolně vzniklými akcemi. Pracují zde tři výzkumné jednotky…. tak to byl plán.
Vlak zastavil kousek od jeskyní. Asi za hodinu jsme došli do horské stanice LabofangX u Průzračného potoka. Naplnili jsme ji až pod střechu, učili se žít s náladovou elektřinou, ale jinak prostě nejsme žádný béčka 😊 Kdo se vůbec nebouchl do hlavy?
Brzy jsme poznali pár místních obyvatel, začalo to klepnou Babčou. Povolení k výzkumu jsme nakonec získali. Ví o nás i starosta z Vápenné. Ve stanici se občas objevuje podivný malý tvor Labošek. Pracujeme ve třech týmech se znaky, které se mu tak nějak podobají. Komáři, Brácho! a Bublinková folie – vedou nás doktoři. Probíhají přednášky o tvorbě vědeckých článků, šifrách a práci s busolou. Následuje několik dní výzkumů a akcí. Nejúspěšnější tým vždy zpracovává vědecký článek. Co nás čekalo? Křížení rostlin, monitoring, výroba obalů na deníčky, dobývání pevností, analýza jedovaté látky a tvorba modelu molekuly, přednáška o jedech v přírodě, výprava za letouny v krásných jeskyních, výroba samečků a lákání samiček mešoutů, vyslání robotů pro uhynulé topliže a jejich následná pitva.
V zájmu vědy vše, ale na zábavu taky zbyl čas. Vždyť venku je sníh! Všechny kytary a ukulele si nestíhají odpočinout! Učíme se společenským tancům a způsobům, hrajeme hry, pozorujeme oheň v krbu a poslední večer byla divadelní představení a pak jsme vše oslavili na akademickém plesu.
A jak nám chutnalo od Marušky a Sýčka Lucy!
Samostatnou kapitolou byli Vandamové, kteří si z místní přírody udělali slušný zdroj peněz. A jak jsme zjistili, když jsme pronikli do jejich doupěte, pochytali je a předali spravedlnosti – byli před námi v neznámé Padurei. Máme brát vážně jejich varování, abychom tam nejezdili? Najdeme tam Franceskovy kosti?
11.02.2023
Počasí bylo ledové, foukalo, ale slunce se i tak dralo z mlhy. Společná fotka na hoře nahoře, krásných 800 m/m.
Místy jsme se celkem brodili sněhem, někde to klouzalo, ale všude bylo plno
stop a pozorovali jsme nebo slyšeli jsme dost ptáků: stovky čížků, skupinku krkavců, pár hýlů, káně, žlunu…
Taky jsme viděli nějaké zajímavé mechy a spoustu zajímavých ledových útvarů.
Došlo i na nějaké prašanové koulovačky a hry.
Na konci v Berouně už jsme byli dost nachození, v té zimě se nám ani nechtělo zastavovat.
14.01.2023
Jako každý rok touto dobou jsme se sešli, poradili, zvolili radu našeho spolku, snědli chlebíčky, podívali na pár foto vzpomínek …
15.01.2023
Počasí nám dnes vůbec nepřálo, většina ptáků byla asi na jezeře. Ale něco jsme přeci viděli. Pár kachen, slípky, potápku malou, kormorány. A hejno mlynaříků udělá radost vždycky 🙂
14.01.2023
V sobotu jsme se vypravili za vodními ptáky do Chomoutova. Bylo pěkně a pozorování stálo za to. Stovky kachen, 15 hus velkých, hvízdáci, volavky, kopřivky, turpan hnědý … paráda.
14.01.2023
V sobotu jsme se vypravili z Černovíra až na Nové Sady sčítat vodní ptáky. Nejvíce bylo tradičně kachen, ale viděli jsme i potápky malé a slípky.
06.01.2023
Dnes začal víkend pozorování ptáků na krmítkách. První ptačí hodinku jsme měli u našeho krmítka za okny Bažiny. Viděli jsme víc druhů jak loni – sýkory koňadry a modřinky, pěnkavy, dlaska, hrdličky, kosa …
15.-21.12.2022
Schůzky všech našich klanů proběhly v krásné vánoční atmosféře. Kamarádi, vánoční zvyky zemí šesti univerzit, dobroty, dárečky, prostě, bylo nám spolu dobře!
17.12.2022
Tradičně jsme připravili stromeček pro hladová lesní zvířata a ptáky.
10.12.2022
Dnes se náš sešlo tolik, kolik máme ptačích budek na první trase z Mariánského Údolí do Posluchova. Jen ve dvou budkách byla nocoviště, ostatní poskytly obydlí sýkorám, brhlíkům nebo sršním. V jedné budce dokonce bydleli nejdříve brhlíci a potom sýkory. Občerstvení v Posluchově a potom hurá na rychlík do Olomouce.
10.12.2022
Dnes jsme zkontrolovali a vyčistili další naší trasu s budkami na Svatém Kopečku. I na ní bydlí myšice …
27.11.2022
Dnes jsme vyrazili na další budkovou výpravu. Vyjeli jsme z olomoucké mlhy a na Kopečku už nás čekalo slunce a v lese budky. V každé nás čekala nějaká zajímavost nebo prostě kus ptačího života. Hnízda sýkorek, jedno nocoviště, tři hnízda sršní, dvě zásobárny žaludů, hebké hnízdo myšice a to nejlepší nás čekalo v budce číslo 26. Létající myška vyskočila Kudlance na rameno a pak hup na smrček …Tuto budku jsme zase zavřeli a nechali být. Má přeci obyvatele 🙂
11.-13.11.2022
O víkendu 11. – 13. 11. jsme se vydali na Hobitín, ne úplně typickou chatu nacházející se v zaniklé osadě Zastávka na úbočí Rychlebských hor. Během sobotního výletu na Hraničný vrch jsme užívali výhledy do dalekých nížin přikrytých šedavou inverzí, na hřbet Rychlebských hor, Hrubý Jeseník a Kralický Sněžník. V neděli jsme se ještě před odjezdem vydali prozkoumat staré sady a ruiny v sousední Hřibové a pak už jsme sestoupili dolů, do Uhelné, odkud nás autobus a následně vlaky odvezly domů, do Olomouce.
12.11.2022
Naši tradiční šňůru zimního čištění ptačích budek jsme jako skoro každý rok zahájili u ddm a v rozáriu. Ranní mlhu rozehnalo hřejivé slunce. Čekalo nás 25 budek. Většina byla letos obydlená, některé budky sloužily jako nocoviště. Podle hnízdního obsahu budek to vypadalo, že většinou byly obydleny sýkorkami. V jedné budce bylo hnízdo rehka a na něm polštářek od sýkorky. Tu jsme sem na jaře také viděli létat! Zahráli jsme si hru na brhlíky, naštěstí bylo letos lískačů dost 🙂 V další hře se sýkorky schovávaly do bezpečí domečků. Rozárium hýřilo barvami, ještě voněly růže a nad hlavami nám kroužili krkavci a káňata.
26.-30.10.2022
Kongresové centrum Pilavka kousek od Ochozu bude hostit studenty i učitele šesti evropských univerzit. Jsou zapojeny do mezinárodního programu Pădurea pierdută Ce2022.
Tak, už jsou tady. Vítají je zástupci Univerzity Palackého: „Máme dva problémy. Nejde elektřina, tak do večera nepoteče voda, na oběd bude svačina a na svačinu další svačina.“ Večeři vaří kuchařky na plynové bombě … Ale všechno jsme zvládli. Druhým problémem je, že na pokoji 1 jsou ubytovány GMO, které kolegyně Mirka přivezla z laboratoří UP.
Probíhá první soutěž, hra ze skotského Portree. Po ní se chystáme… (více viz v kalendáři)
22.10.2022
22. října jsme se znovu vydali do Hrubého Jeseníku. Opět jsme dojeli na Skřítek, z něj jsme ale vyrazili nahoru, na Ztracené kameny, Břidličnou horu, Jelení studánku a pak dál, přes rašeliniště, kde pramení Merta, na Dlouhé stráně a Mravenečník. Pověděli jsme si něco o vysokohorském Bezlesí a potkali několik vzácných rostlin. Jmenovitě jalovec obecný nízký, šichu černou, klikvu bahenní, vlochyni bahenní, plavuně pučivou a vidlačku, vraneček brvitý a hruštičku.
08.10.2022
Houbovačka byla výprava do Jívové a odtud krásným údolím Bystřice do Hrubé Vody. Překvapením byla výluka, která nás lehce stlačené dovedla do vesnice Jívové. A pak pěkně po svých. Vesnice je od nádraží dost daleko. Díky tomu jsme ale našli více hub :). Cestou jsme hledali odpovědi na Bambusiny otázky, užívali krásného podzimu, poznávali zajímavé houby, plnili košíky a měli radost ze setkání s Tondou a Mambou, která cestou vyfotila mývala.
08.10.2022
- října 2022 jsme se vypravili do mlhavého podzimu v Jeseníkách. První část cesty jsme strávili v mlze, z ní se na nás vynořilo mnoho pěkných skal, mj. Skály, Bílý kámen, Černé kameny a Bílé kameny. Poté jsme klesli pod úroveň mraků a po hřebenech s lesy a loukami plnými spadaného listí a hub sestoupali dolů do údolí Desné.
02.10.2022
V neděli čmelák Melichar a náš kmen přivítali ve stále ještě kvetoucím rozáriu malé i větší návštěvníky. Na sedmi stanovištích jsme si hráli, tiskli, hledali housenky a motýly, řešili detektivní záhadu nebo byli rychlejší než pavouci. Děkujeme všem za milé dopoledne.
17.9.2022
Po sedmé hodině vyrážíme vlakem do Brna, další nás veze do Tišnova, města obklopeného malými horami. My jsme přijeli na Květnici a na ni stoupáme. Obdivujeme krystaly ametystu, kalcitu, křišťálu a dalších minerálů, stupáme do tajuplných skal. Cestu zdobí plody dřínu, zajímavé houby, duby šípáky … někdy se pojedeme na jaře, kdy tu budou vládnout tisíce květů a motýlů. Na nádraží jsme ještě navštívili Legiovlak a pak už hurá domů.
13.-20.7.2022
… Našli jsme sojku. To je ta Krakonošova! Ale co to, nemá žádné modré peříčko. Anče, Kubo, Hajná …, pomůžete mi? Už to víme, budeme chodit po horách a hledat její peříčka.
První výprava vede na Černohorské rašeliniště. Nalézáme skoro všechny nám známé druhy rašeliništních rostlin. Vítězí klikva a vlochyně. Šípověnka olšová. Po návratu stavíme hnízda pro sojku a pro vědeckého pracovníka M chystáme přednášku o chlupatém jazyku.
Ráno dostáváme krásnou mapu a vyrážíme do Pece. Potkáváme Krakonoše, má velkou ruku, takže placák s ním stojí za to … první výhled na Sněžku, první hořce. Modrý důl, Zelený potok v Zeleném dole… více si přečtete v kalendáři.
1.-15.7.2022
Začalo to v září, strážcem času a svitkem o ztracené slovanské dívce Tywen … Dnes stojíme na cestě v lese, před námi mezi stromy prosvítají bílé chatrče na břehu řeky. Jdeme k nim. Vítá nás kněžka Miška Nin z Emachu, Šamašova chrámu. Máme se ubytovat v Bít Ubári, čtvrti cizinců. A následují dva týdny života ve stínu akkadského chrámu. Vyslechli jsme šest věšteb hlavního věštce Šamašova chrámu. Ovlivňují náš život. Klademe věštecké kameny na schodiště do chrámu času, jen tudy se budeme moci vrátit domů. Poznáváme místní přírodu a úžasná jídla, hry a sporty, klínové písmo … zpíváme spoustu písniček. Návrat domů nám nepřekazil ani rybář, který ukradl hmotu na amulety Tup Šimáti, ani dotěrní Halkumové. Ti nám ji zkomplikovali, když prošli s námi po schodišti šesti věšteb, ale aspoň jsme poznali Marca a další přátele úžasného Leonarda da Vinciho. Konečně se vše podařilo a jsme na táboře 14.7.2022. Loučíme se velkým divadelním představením a poslední oheň nakonec zvítězil nad vodním živlem. Ráno nakládáme a odjíždíme domů, vezeme si spoustu vzpomínek a 18 poselství akkadských kněží do naší doby. Poslední z nich zní: „Neplýtvejte časem, protože z něj se skládá život.“
20.-25.6.2022
Soutěže Zlatý list se zúčastňujeme, protože po celý rok se zabýváme ochranou přírody a připravujeme se učením o přírodě. Naše cesta Zlatým listem začala na základním kole a nakonec jedeme do Mnichova Hradiště. Bydlíme v dvouposchoďové Zubatce a je pořád co dělat. Exkurze, přednášky, výstavky, poznávání kamarádů, sport, písničky a jiná zábava. Prezentujeme naši práci pro přírodu a učíme se na soutěžní stezku. Naši mladší vyhráli!!! To se nám povedlo naposledy v roce 2015. Ve starších jsme byli 6. a to je také pěkné, konkurence byla veliká. Tak vzhůru na tábor!
19.6.2022
Dnes jsme se jeli podívat do pískovny, kde jsme v dubnu prováděli prořezávky a úklid odpadků. Bylo tam krásně živo, ve stěně bydlelo spousta vlh a vrabců polních.
18.6.2022
… Hned v Rýmařově jsme potkali krásné kozlíky. Od nich jsme se vydali na Pstruží potok, jedno ze dvou rašelinišť, na které jsme měli ten den namířeno. Cestou k němu jsme obdivovali luční květenu, obzvlášť kvetoucí zvonečníky klasnaté. V lese u křížku nám Toshiro popovídal o rašeliništích, Gaya této chvíle využila k bahenní lázni. Po chvíli jsme došli na rašeliniště Pstruží potok. Ten nás velmi nadchl. Nejdříve jsme narazili na Kuklíky potoční a Kamzičníky rakouské. Celá lokalita byla zarostlá suchopýrem a obrovským množstvím prstnatců. Na místech s odhaleným rašeliníkem byly rudé porosty rosnatek a ve stinnějších částech i hruštiček. Po důkladném bádání jsme se vydali na druhou lokalitu, Skalské rašeliniště…
5.6.2022
Kosatce sibiřské a smolničky nám pokosili, ale nějaké květiny jsme našli 🙂 kosatce žluté, poháňku hřebenitou, pryskyřníky, pcháče, rdesno hadí kořen, krvavce, tužebníky a na vodě stulíky a lekníny. Z korun stromů zpívali žluvy, drozdi, pěnice, z rákosí se ozýval rákosník velký a slavík a nad nimi kroužili pochopi. Ze světa hmyzu jsme pozorovali např. šidélka, modrásky a pěnodějky.
28.5.2022
Z dnešních 18,5 km jen sotva 5 divokou přírodou. Ale vida, vida! Bukový prales končí před neviditelnými hradbami dávného keltského oppida. Zde vládnou obří jasany, lípy, jilmy a javory. Támhle letí, ano, je to jasoň dymnivkový. Většina z nás ho vidí poprvé v životě. A pak další a další. Čtyřicátého počítá snad už jen Lukáš. Vytouženého orla jsme sice neviděli, ale stálo to za to. I ta cesta nahoru a pak dolů 🙂
20.5.2022
V pátek konečně po dvouleté přestávce proběhlo v našem krásném rozáriu a botanické zahradě krajské kolo Zlatého listu. Jsme rádi, že jsme se tam dostali a máme pro vás skvělou zprávu. Naši mladší i starší zvítězili i zde a postupují do národního kola!
20.5.2022
V pátek konečně po dvouleté přestávce proběhlo v našem krásném rozáriu a botanické zahradě krajské kolo Zlatého listu. Jsme rádi, že jsme se tam dostali a máme pro vás skvělou zprávu. Naši mladší i starší zvítězili i zde a postupují do národního kola!
13.-15.5.2022
Celý výlet probíhal ve znamení exkurze do přestavby (nejen) kůrovcové kalamity v přírodě blízký hospodářský les (4 zastávky) a zadržování vody v krajině (3 zastávky) – tam, kde jsme byli jsme měli jedinečnou možnost si spoustu konkrétních věcí ukázat v praxi – tak doufám, že to nebylo „až moc intenzivní“ 😀 . Jinak jsme potkali i pár zajímavých orchidejí a spoustu dalšího …
6.-8.5.2022
V pátek jsme dojeli na chatu Kukačku uprostřed hlubokých chřibských lesů, šli na dřevo a pak jsme opékali špekáčky. V sobotu dopoledne dost pršelo, tak jsme hráli Městečko Palermo a až kolem jedenácté, kdy konečně vykouklo sluníčko, jsme vyrazili na výlet. Zahráli jsme si nějaké hry, ukázali si pár kytiček a taky jsme našli mikrokešku. Když jsme se vrátili, uvařili jsme si těstoviny a pak už jsme zůstali v chatě a hráli hry. A v neděli už jsme jen uklidili, zapsali se do knihy návštěv a jeli domů.
29.4.2022
V pátek bylo krásné počasí a na stezce Zlatého listu si své vědomosti o přírodě vyzkoušelo 60 soutěžících. Našemu kmeni se podařilo zvítězit a těšíme se na krajské kolo.
22.-24.4.2022
Do Ostravy, do Frýdlantu a autobusem do Bílé. Trochu prší. Kočka a noční výprava na chatu na Čisté. Po deváté jsme všichni na místě. Je to tam fajn. Horká polévka zahání hlad, těšíme se na ráno. Jeleni a prasátka z louky pod chatou odešli ještě před svítáním. Je modro a vyrážíme: směr Bumbálka a Salajka. Cestou mapujeme lýkovce, obdivujeme čolky karpatské a horské, kosy horské … a staleté jedle. Stále něco objevujeme. Jelení stopy, devětsil bílý a lékařský, žebrovici, kyčelnici žláznatou, vajíčka skokanů a konečně prvního mloka! Dnes večeříme dřív 🙂 (Pěnkava umí skvělou čočku!) Noc. V neděli vyráží postupně dvě badatelské skupiny, objevují každá svého mloka a další lýkovce. Místo setkání: Staré Hamry. Jedeme domů, po páté jsme v Olomouci. Tam prší a padají kroupy.
22.4.2022
22.duben je den, kdy si společně s menšími dětmi připomínáme krásy a tajemství přírody celé planety. Letos jsme Den Země oslavili společně se stromy, skřítky, elfy, dryádami a dalšími obyvateli stromů. Uvítali jsme přes 280 návštěvníků, kteří prošli naše stanoviště: Listy a plody stromů, Dřevo a kůra, Veverčí strom, Co nám chutná, Kdo bydlí ve staré dutině, kdo bydlí na stromě; Lektvar radosti.
Děkujeme všem našim pořadatelům!
8. - 10.4.2022
Celý víkend nám dělaly společnost postavy Lovce, Ochránce, Kupce a Rytíře. Ti všichni měli své plány se Zvířetem, duchem lesa v údolí. Po souboji s Topivcem a prolomením jeho kletby následoval výlet. Během něj jsme bojovali s hady, prozkoumali hlubiny jeskyně a nakonec překonali bažinu. Poraněné Zvíře na konci díky všeléku přežilo a do lesa se tak vrátil mír a řád.
10.4.2022
V neděli jsme vyrazili Hanáckým expresem přímo na západ. Lehce jsme zaplnili skoro celý vagon, někteří se vzájemně seznamovali a těšili se co objevíme. Byla docela zima a slunce bojovalo s mraky. Ale z fotek vidíte, že naše bádání nebylo špatné. A to neslyšíte ty stovky ptačích zpěváčků. Budníčky, žlunu, strakapoudy, datly, sýkory, pěnkavy … A další zápisky z deníčků: ladoňka dvoulistá, prvosenka vyšší, jaterník podléška, dymnivky, plicníky, křivatce, pižmovka mošusová , krásná jarní houba ohnivec šarlatový. Stančovská koťata jsme díky Lukášovi a Ríšovi našli tři (larvy mloků skvrnitých). Lukáš dokonce objevil lišejník provazovku!
26.3.2022
V sobotu jsme se vypravili opět do Záhlinic. Čeká nás hlavně ornitologický ráj. Viděli jsme přes třicet druhů ptáků, stovky hus běločelých, dva jeřáby popelavé, luňáka červeného, zrzohlávky rudozobé, ostralky štíhlé, husice nilské a další a další. Radost nám udělal i skokan ostronosý, kuňka obecná, čolek obecný a dlouhozobka svízelová.
13.3.2022
První skoro jarní výprava vedla z Hanáckých Benátek do Střeně. Věděli jsme, že nás čekají sněženky a bledule. A bylo jich opravdu moc! Někteří badatelé objevili šoupálka, pěnkavy, káně, hejno strnadů a také první květy dalších rostlin (dymnivku plnou, plicník lékařský, křivatec žlutý), listy áronu a prvosenky vyšší. Bahenka a hlavně Morava na některých místech připomíná prales. Hry na mrazivé pokemony a na zelí také potěšily 🙂
12.3.2022
Zelená sobota
V sobotu jsme se sešli u DDM s cílem připravit záhon na výsadbu popínavých rostlin, upravit motýlí záhonek a pohrabat nějaké listí. Sešlo se nás kolem třiceti, i několik rodičů a byla z toho mocná akce. Na kompost cestovalo nakonec všechno listí v celém prostoru DDM, zasadili jsme habr, upravili stromky za pavilonem. A tak buchty z Pekárny Kevča a spol a špekáčky přišly vhod! Tak nyní už se těšíme na rozkvétající jaro a další výsadbu.
19.-25.2.2022
Míjíme opevnění na vysoké skále,řeka Danu je tak široká, že bychom ji ani mnozí nepřeplavali. Od byzantských kupců se dozvídáme, že jsme na správné cestě do říše Romaioni z Byzantionu. Musíme se dostat do Orsovy, přístavu pod Paringem, tam, v zemi hor, v zemi kde největší řece říkají Danubius, žijí lidé uctívající jablka. Nedávno se všem klanům přihodila zvláštní událost. Měly nějaké vidiny, podivné postavy, letící rozpadající se jablko … Tywen mizí v mlze, nikde ji nelze nalézt. Z Orsovy jdeme do Paringa. Fučí silný vítr, to ještě nevíme, že tomu tak bude po řadu dalších dnů. Cestou lesy se nám všem podařilo najít Tywen. Je s námi všemi, jsme v jediném příběhu. V Paringu jsme se zabydleli v největším obydlí, společně s několika místními oporónas (sadaři). U Svaté vody získáváme hrací plochu, po které budou putovat naši skřítkové Xotikové. Jak se jim bude dařit záleží na výsledcích jablečných akcí a poté tzv. aktivitách. Do skleněné dózy vkládáme jadérka, která jsme si přivezli… více si přečtete v kalendáři akcí.
16.01.2022
Dnes jdeme podél Moravy z Chomoutova do Olomouce. Vidíme méně druhů ptáků jak včera, ale i to má smysl. Pár kormoránů, volavek, slípek, potápka malá, morčák velký. Potkali jsme několik skupin hýlů obecných. Škoda, že v té mlze zanikala krása jejich červených bříšek 🙂
15.01.2022
Mezinárodní sčítání vodního ptactva
Tradičně vyrážíme kolem jezera, dalekohledy a zápisník připraveny. Pozororujeme různé druhy ptáků. Některé bychom bez optiky neměli šanci vidět. Např. ostralku štíhlou, poláka chocholačku, hvízdáky euroasijské. Radost nám udělalo i pět morčáků velkých, volavky, strakapoud malý a vlastně všichni.
Od pondělí do pátku se v předvánočním čase postupně sešly naše oddíly, abychom se rozloučili se starým rokem, s optimismem hleděli do budoucna a společně oslavili Vánoce.
Dnes jsme vyrazili do krásné bílé zimy na Svatém Kopečku. Měli jsme s sebou pár nových ptačích budek pro sýkorky. Většina budek na trase byla obydlených. Dvakrát tam bydleli sršně, jednou šoupálek, jednou brhlík a jinak sýkory. Některé budky jsme museli opravit, pověsili nové a zbyl čas i na Vačicovo koulení 🙂 A cukrárnu jsme stihli také …
Večer jsme se sešli v ddm. Na chodbách svítily lucerny, v Bažině a Plyšárně bylo jen červené světlo. Pozorovali jsme noční aktivity plšíků, činčil, křečíků, gekončíků a k tomu popíjeli Šárčin punč.
Budky v Mariánském Údolí
Dnes jsme my a našich osm ptačích budek zcela zaplnili část rychlíku Praděd. Z chvíli jsme vystoupili a hurá na první trasu s budkami. Bylo to jak ve sněhové pohádce. A budky? Některé jsme vyměnili a pět přidali. Skoro všechny loňské byly obydleny, většinou sýkorami. To se pozná podle hnízda. V jedné tradičně bydlely sršně. I když sýkory to tam před nimi také zkoušely. Několik budek dostalo kratší hřebíky, protože Jardovi prasklo topůrko a kdo tam byl, ví jak to dopadlo 🙂
Výroba a čištění ptačích budek v Rozáriu
Dnes jsme vyrobili 20 ptačích budek. Budou v nich bydlet sýkory, brhlíci, lejsci a jiní podobní ptáci na našich trasách. Zároveň jsme zkontrolovali všech třicet budek v Rozáriu a Botanické zahradě. Většina byla letos obydlena sýkorami, některá hnízda lákala k ulehnutí. Sýkorky použily k vystlání zaječí a jinou srst. Dvě budky budeme muset do jara vyměnit.
Všechny naše klany přichází po stopách ztracené Tywen do staré kamenné stavby, která slouží k ochraně franských kupců. Je zde kupec Adam. Zůstal sám jen s malým Adamem, zbytek výpravy zmizel v bažinách, kde vládne královna Juda a další bytosti. Z lesa plného Lešijů zachraňujeme nějaké zásoby. Sbíráme Judiny oči a uši. Jedno oko patří Zaříkávači. Potkáváme cizokrajné obchodníky, vyrábíme lesní strašidla. Anežka našla Kostějovu truhličku a vejce s životem. Objevuje se duch Tywen. Bojíme se! V močále jsou bludičky! V budově šmejdí Domovoj. Pořád. Jí nám jídlo … Juda se mstí, zachraňujeme Zaříkavače. Pařezy v močále ví, kde se vynoří praželva Morlor. Labus nás zkouší ze znalosti staroslověnštiny. Stezkou lesních duchů vyrážíme srdce močálů. Musíme získat kouzelný plášť, prsten a kámen. Jen tak zlomíme moc královny Judy a osvobodíme Tywen z močálu. Bláto čvachtá, jedovaté prašivky létají vzduchem a po dlouhém boji klesa Juda do bažiny. Tywenina vrásčitá tvář se mění. Je krásná a veselá…. Oh, co to? Juda se převaluje a zvedá z bažiny. Pryč! Pryč! Bereme Tywen a utíkáme až do Domu. Zamykáme se na sto západů a Tywen vypráví a má pro nás nějaké dárky ukryté v domě. Tancujeme až do noci a ráno odcházíme s Tywen za jejím posláním. O jablkách by mohli vědět byzantští kupci u řeky Danubius.
Kolem Hranické propasti
Na této výpravě jsme zamířili do Oderských vrchů. Hráli jsme samé fajn hry, pozorovali krtka a hleděli do nejhlubší propasti, snad na celém světě. A vůbec, vše je na fotkách z výpravy 🙂
8.-10.10.2021
Jedeme čtyřmi vlaky a nakonec autobusem. Večeře a na kutě.Ráno vyrážíme na Sealsfieldův kámen, jdeme přes Havranická vřesoviště. Hlaváč bledožlutý, trávnička travní, ještěrky zelené, rosolovka průsvitná, pupava bezlodyžná …Po břehu Dyje přicházíme ke Staré papírně. Kámen Světlo noci vyvolává setkání s velkým pavoukem, musíme dělat pavoučí pohyby, získáváme kartičku události. Přes houpací most jdeme na Šobes. A už je to tady! Objevujeme velikou užovku stromovou, jednu mladou a k tomu ještě jednu podplamatou. V jeskyni vládnou zemouni skalní. V neděli se vracíme, jdeme přes Kraví horu do Znojma. Za celou dobu jsme viděli 9 kudlanek nábožných a těšíme se na další výpravu.
Janovská víkendovka
Bzučiví medvídci a Blešivci o krásném podzimním víkendu vyrazili na víkendovou výpravu do Janova.
Záhlinické rybníky
Dnes jsme vyrazili na velkou ornitologickou výpravu do Záhlinic. Což vlastně byla pravda. Ale díky dalším nadšeným badatelům jsme poznali desítky druhů květin, keře, pozorovali jsme pavouky, hmyz, ještěrku obecnou a dost velkou užovku obojkovou. A teď ti ptáci: orel mořský, lovící konvoj kormoránů, volavky bílé a popelavé, husy, jestřáb, potápky malé a roháči, rackové chechtaví a bělohlaví a desítky dalších druhů. U mostu Jarda konečně vybalil Světlo noci. V lese se objevují tři podivné postavy. Každá bytost mluví pravdu nebo lže… Jen jedna z nich je určitě Stará želva, která zná cestu ke Kameni moci.
První bytost s želví hlavou řekla: Já jsem Stará želva. Druhá s krunýřem na zádech řekla: Já jsem Stará želva! Třetí, se želvím ocasem řekla: Nejvýš jedna z nás mluví pravdu.
Pak se všechny otočily a šly svou cestou. Za kterou jsme šli a proč? Mloci a Mývali si zvolili tu s ocasem a udělali dobře. Dovedla je ke kartičce s událostí, která našim klanům otevře cestu ke Kameni moci. Už v pondělí a další dny ….
18. 9. 2021
Bzučíci a Blešivci se v sobotu 18. 9. vydali napříč krásným Terezským údolím. Na cestě lemované ocúny potkali Strážce času, který jim předal vzácný svitek.
Hoštejnské hvozdy
Jaká bude první výprava? Co nás čeká? Stoupáme cestami vedoucími smíšenými a bukovými lesy až na Německá luka. Vidíme desítky druhů hub. Co jsme dokázali určit? Šiškovec černý, muchomůrku jízlivou, hnojník, hřib kovář … Z květin i u lesních cest vládly netýkavky žláznaté a na louce ocúny. Také jsme pozorovali letošní mládě slepýše křehkého. U Áčka se zablesklo, objevuje se postava, která má místo hlavy přesýpací hodiny. Je to strážce času. V rukou drží snad ještě doutnající stočený pergamen, který prý sepsal byzantský kronikář. Po rozmluvě s ním je jasno. Skočil sem, aby zachránil svitek a setkání s ním je náhoda. Strážce prý cítí, že bychom mohli zachránit ztracený příběh, který shořel. Jeho zkouškou „hledání objevů a zemí původů“ jsme prošli výborně, nejvíc se dařilo Sklípkanům a Mlokům a ti pro nás obdrželi mocný krystal Světlo noci a 2,5m dlouhou nespálenou část svitku. Je to řecky, zatím jsme schopni přeložit název. Báje Starého lesa… Téměř neviditelné stezky nás potom dovedly k řece Březné (která se v Hoštejně vlévá do Mravské Sázavy). Pokládáme krystal na svitek. Objevujeme se v příběhu. Plížíme se k postavě. První dva, kdož to dokázali úplně potichu získávají kartičky událostí. Ale to už se bude dít na schůzkách našich klanů. Výpravu zakončujeme hrou a posezením v Hoštejně. A pak hurá domů, vždyť už bude skoro večer.
9. - 15. 8. 2021
Týden plný výletů v Lužických horách uplynul Blešivcům a Bzučíkům jako
voda. V úterý na skok do národního parku České Švýcarsko a poté nás
pohltily Lužické hory. Luž, Jedlová a Klíč jsou kopce na které budeme
vzpomínat všichni. Pět dní výletů, her a městečka Palerema se nám vydařilo
na výbornou.“
Boj o Ostrov
Tak jako loni jsme se letos vypravili na Chomoutovské jezero. Přepravili jsme se na velký ostrov a pustili se do práce. Je tam hodně moc nadbytečných porostů a možná i proto se rackové nechtějí vrátit. Stihli jsme i obdivovat různé dravé ptáky (káně lesní, orel mořský a největší zážitek jsme měli s orlovcem říčním). a podzimní květiny.
25.-31.7.2021
Na nová zajímavá místa se těší družiny Zmijí, Tetřevů, Vlků a Rysů. Naposledy jsme bydleli ve Stožci, na výpravách jsme lidi moc nepotkávali. Nebo skoro vůbec. Teď tomu bude jinak. Ještě jsme objevovali místa, kde jsme byli sami nebo skoro sami. Ale přístupná a turisticky lákavá místa, tak tam bylo celkem plno. A cyklisty často projíždějící rychlostí splašeného koně jsme na lesních asfaltkách ani nepočítali. Nám těch 106 km pěšky docela stačilo. Užíváme si nádherné louky, mechové lesy, potoky a Vydru.
Naomh Clachan
„Lide medvědí, bohové mi zjevili vaši nelehkou pouť za Runach Clach – Zářícími kameny. Starý kámen přijal mnohé vaše luthy a vydal zářící kameny se znaky mistrů. My, Galové, jsme pro vás vyčistili římský tábor. Nezbyl tam nikdo, ani jeden. Usaďte se v něm. Vztyčte posvátné menhiry vašich klanů. Prolomte barieru času, otevřete bránu mezi vámi a mým lidem.“
Moravičanské jezero
Cesta mezi poli a loukami nás přivedla do nečekané divočiny letního lužního lesa, lagun s provazci stolístků ukrývající šupinaté obyvatele. Kopřivová stezka nás vedla dál po břehu jezera. Mezi rákosinami přelétávali Kere Kere Kví Kví – rákosníci velcí … škoda, že tento ráj je tak malý! Nakonec jsme se vrátili k jižní části a dostatečně dlouho prováděli průzkum ve vodě. Kouzelný jíl nás úspěšně nabil posledními luthy. Víc už letos nezískáme.
19.06.2021
Do Grygova za skalními ještěrkami
Dnes jsme navštívili několik přírodních památek u Grygova a i když slunce nemělo slitování, užívali jsme si zajímavé přírody. Z desítek druhů květin nás zaujaly např. růže galská, kozí brada luční, černohlávek velkokvětý, černýš rolní, odkvetlé střevíčníky, rozrazil klasnatý …a z živočichů např. několik ještěrek zedních, čolek obecný, běžník skvostný, vážka ploská (samičky kladly vajíčka), zlahlávek zlatý a tmavý, pěnodějky, vrbař … Pak nás trochu zachránila pískovna, které vládly volavky a užovka obojková. A pak my. Luthy z dnešní výpravy byly ukryté v bohaté úrodě jahod lesních.
Výprava na Šerák
V sobotu 30.5. se Bzučiví medvídci a Blešivci vydali na výpravu do hor, na Šerák.
22.05.2021
Sobotní cesta na slavný hrad Sovinec byla sice deštivá, ale zajímavá. Potkali jsme mloky, pár jarních květin a po dlouhé době jsme konečně získali i nějaké luthy.
V Hanáckých Athénách
Dnes jsme vyrazili užít si deštivého dne do zahrad a parků Kroměříže. V Květné zahradě objevili staré mocné stromy plné zářících luthů. K prajírovci jsme museli projít bludištěm (ve kterém naštěstí nebyl minotaurus) … náměstí pěkné, v dešti skoro opuštěné a potom italská super zmrzlina a pizza. Konečně vcházíme aspoň na půlhodinku do Podzámeckého parku. Je tu plno zelených velikánů, platany, liliovník, veliký jinan, nad vodní hladinou letky jiřiček. Milé bylo setkání se zrzohlávkou rudozobou a mandarinkou. A pak už hurá do tepla a sucha prvního vlaku.
16.05.2021
Dnešní cesta ke Craob Luth začala končícím deštěm a hravými kruhy pod skalními stěnami, abychom pláň kvetoucích jahod třikrát hledali Skrytou pěšinu. Dovedla nás cestou mnoha květů až na dno dávného moře. A pak už jsme mezi zvlněnými pahorky spatřili Craob Luth strážený pohledem magických soch. Nakonec jsme k němu pronikli všichni a přiložili naň svoji dlaň …
A co jsme dnes všechno viděli? Toto jsou některá naše pozorování: pipla osmahlá, hlaváček letní, prvosenka jarní, kokořík vonný, šalvěj luční, tolita lékařská, jestřábník chlupáček, koniklec velkokvětý, čilimník řezenský a další květiny. Všude lezli hlemýždi a páskovky, na stromě jsme našli ucho Jidášovo, modřinky krmily mladé, Lukáš našel cvrčka a tesaříka obrovského, zazpívala nám pěnice pokřovní a druhá nalezená majka se pokusila vytvořit rekord ve velikosti.
Na Mločím potoce
Jaro na Mločím potoce stojí vždycky za to. Tentokrát jsme sestupovali od pramene až skoro k Bystřici. Prodírali jsme se padlými pralesními velikány, čvachtali v Černém močále, šli roklí Mlčících lebek a užívali si divočiny Prasečích pastvin. Mloky jsme hledali, největší naděje jsme si dělali v oblasti kaskád, vodopádků a tůní, ale bylo na ně příliš pěkně a sucho. Tak jsme aspoň úspěšně našli všechny Pokemloky 🙂 A něco z poznávání přírody. Viděli jsme např. ohnivce šarlatové, pryšec chvojku a mandloňový, jarní lety kání, poznávali podle zpěvu kvíčaly, sýkory, červenku … příště nás musí být víc!
10.04.2021
Na malé rodinné výpravě to dnes stálo za to. Lákaly nás koberce vzácných květin (třeba ladoňka dvoulistá rakouská je nádherná, ale jaterníky, prvosenky, zapalice, dymnivky … potěší také každé oko). V mechu zářily ohnivce šarlatové a žluťásci nás provázeli celou cestu. Zachraňovali jsme budoucí skokany, naslouchali proudu Staňkovského potoka a Šumice, ale i čtyřicet zajíců nevidíme každý den 🙂
Akce Buteo III
Na naší tradiční trase kání bylo dnes jen jedno (před týdnem tři), ale zato se nám předvádělo postupně několik poštolek a jeden mocný orel mořský. Viděli jsme také přes třicet volavek, husy velké, strnady … snad už brzy budeme moci vyrazit společně.
27.02.2021
Budky na trase A na Svatém Kopečku mají různé obyvatele. Jedna slouží myšicím lesním. Zásoby žaludů jim určitě vydrží až do jara.
Dnes jsme vyrazili zkontrolovat a vyčistit naše budky v rozáriu a botanické zahradě. Některé sloužily jako nocoviště a v mnohých jsme našli stará hnízda sýkorek.
Budky na Vlčí hoře
Budky na trase na Vlčí hoře dostávají pěkně zabrat. Ale spícího plcha často nevidíme 🙂
20.02.2021
Ptačí budky na Svatém Kopečku
Mlžné lesy vydaly tajemství rodinné vycházce, skoro všechny budky byly loni obydleny. Sršni, šoupálek, sýkory, brhlíci a poslední budka ukrývala velikou zásobárnu žaludů pro myšice. A z kouzelné mlhy se občas vynořili např. hýlové, brhlík, datel, sýkory nebo milé hejnko mlynaříků.
Mezinárodní sčítání vodního ptactva a Akce Buteo 2
V sobotu a v neděli jsme se ponděkud netradičně zapojili do našich tradičních lednových akcí. Sčítali jsme vodní ptáky u vody a na vodě celkem na třech trasách. Viděli jsme 11 druhů, nejvíce bylo tradičně kachen a radost nám udělali např. ledňáček, morčák bílý a velký, volavky bílé, kopřivky, potápky malé ad. A Akce Buteo: 4 káně lesní. A největší radost jsme měli z motáka pilicha!
Tovačov
Po dlouhé době jsme se opět mohli vydat na výpravu, a tak v sobotu jeli Bzučíci a Blešivci navštívit tovačovské rybníky.
Povedlo se, minule jsme mohli jet jen dva (všichni víte proč), dnes jsme si to užili … budky (obydleny všechny), střevlík, žluťásek, Posluchov. Navzdory lesním trollům jsme oživili stromy Du Wan a vezeme si 19 luthů. Těšíme se na zářící kameny!
Budky v Mariánském Údolí
Tak tuhle pěknou trasu letos mohli projít jen dva z nás. Většina budek byla obydlených, jedna byla opravena a jedna zmizela. Snad na druhou výpravu do Posluchova už vyrazíme v plné síle 🙂
První sčítání kání v novém ročníku proběhlo v rodinném složení. Káňata jsme viděli dvě a k tomu např. ještě vovlavky popelavé, stovky kachen, asi 40 hus velkých, kormorány, střízlíka, labutě, potápku roháče, kopřivky, strakapoudy a turpana hnědého. Příště snad už v plném počtu 🙂
20.9.2020
Za ptáky do Poodří
Před nádražím vytváříme mocný kruh, abychom se přesně spočítali. Pojedeme dnes celkem šesti vlaky a jsme zvědaví, co vše uvidíme. Obcházíme rybníky, vidíme všude volavky, čejky, poláky, spousty labutí, Pěnkava pozoruje čírky a kulíky zlaté a tunel v kopřivách nás přivádí za ledňáčky. Na hrázi jsou dvě postavy, říkají si Lia a Fail. Brána mezi nimi se otevírá po položení třiceti sestavených názvů místních živočichů a rostlin. Získáváme malý menhir a svitek s nějakým zaklínadlem. A k tomu sílu skoro třiceti luthů :). Zmrzlina na rozloučenou a jedeme domů.
Přes vápencové lomy na úpatí Košíře jsme se prošli až na Vápenici a Malý Kosíř. Cestou jsme viděli záplavu Ocúnů a dalšího podzimního kvítí. Po soutěži na Malém Kosíři se nám zjevil magický artefakt i se svitkem.
23.-26.8.2020
Boj o Ostrov
Tohoto léta jsme se vydali na ostrov v Chomoutovském jezeře, bojovat s našimi botanickými nepřáteli. Vytvořili jsme tímto vhodné podmínky pro vznik racčí kolonie, která odsud vymizela po zarostení ostrova. Akce celkově trvala čtyři dny, kdy jsme se zabývali shrabáváním sena, prosekáváním tunelu a stavěním poloostrovů, na kterých budou moci hnízdit vodní ptáci.
Výprava do Srbska – za poznáním Českého Krasu
Poznámky z deníčku: Vyjíždíme před devátou, dva rychlé vlaky a po poledni přecházíme přes Berounku. Jsme v Srbsku. Za hodinu jsme před Kubrychtovou boudou. Bez vody a elektřiny. Slyšeli jsme, že nás čeká plší komando.
Přijíždí Bára s paní H, vodou, potravinami. Majka začíná žhavit kotel a badatelé vyrážejí na Bobovické vodopády (voda zmizela už před pár lety) a tajné jeskyně. Guláš, netopýři, puštíci, plší hlídka (takže zvěsti byly pravdivé), vosy útočí …
Další den nás čekají Koněpruské jeskyně a nálezy zkamenělin, koupání v Berounce, plši a puštíci.
V pátek Karlštejn (obdivujeme jeho majestátnost i umění starých mistrů) a Zadní Třebáň, koupání v Berounce, plši a puštíci. Nejkrásněji voní šalvěj lepkavá.
V sobotu vyrážíme na Svatý Jan, čeká nás návštěva důlního tunelu a jízda mašinkou, která dříve vozila vápenec. Berounka, užovka podlamatá, ledňáček.
V neděli Koda a Tetín s historií našich předků a Svatou Ludmilou. Užovka podplamatá a plši zase útočí.
V pondělí nás čekají mocné vápencové lomy aneb Malá a Velká Amerika, Mexiko s poštolkami a sokolem, Kanada, ještě jednou Karlštejn, bouřka a poslední koupání … a večer jako vždy sbor puštíků. V noci tradiční setkání s plší hlídkou.
V úterý jedeme domů a Bára ještě pozoruje užovku podplamatou požírající rybu.
3.-17.7.2020
Drakonia
Drakonia
V Měsíci velkých pavouků loňského roku jsme ve Strejčkově lomu získali Letopisy Drakonie. Zjistili jsme, že v této zemi již draci nejsou, ale že však nastal čas návratu a my máme schopnost jim k tomu pomoci. Ve Východních věžích nám bylo svěřeno pět dračích vajec. Pečujeme o ně podle dávného receptáře. Družiny všech našich klanů získávaly z alchymistrovy laboratoře moly materií a na výpravách draco dynamy potřebné k míchání oolemm, tolik nutných ke správnému vývoji dračích vajec.
Další naše kroky vedly do Khaz Drakk Duru, tak, jak je psáno v Letopisech Drakonie. Zde jsme získali starodávné dračí sklo do inkubátoru v Jeskyni a v Argonisově jeskyni podrobnější popis účinků oolemm.
Tak tomu bylo po deset měsíců a konečně třetího dne Měsíce bouří vyrážíme do Drakonie. Je to osada na břehu Zlatého potoka. Setkáváme se tu s rudou Hirgon a jejím drakem Gostirem.
Čeká na legendární nové draky – v jižních lesích je ukryta Dračí síň Lugannon, která bude otevřena jen „úplným drakům“. Bránu do ní střeží denní Zelený drak a noční Černý drak. Cesta do brány vede přes různé překážky, zkoušky, naučné činnosti i nebezpečenství zobrazované na obraze Lennannon. Silou mocných man se vejce probouzejí hned první noc a na světle se objevují Igor, Alfa, Gran, Fridrych a Ono. Nesmíme zapomenout , že se k nám přidali také studenti z Urstenu s drakem Čumlanorem. Od draků jsme získali jejich schopnosti a my jim pomáháme na jejich cestě v obraze Lennannon. Proto jsme tu! Úspěšní draci pod vedením toho nejlepšího Čumlanora, Onoa a dalších vešli do Síně…aby v ní navždy zmizeli a zůstali už jen v legendách.
21.6.2020
Na dně Hanáckého moře
Na poslední výpravu před prázdninami jsme vyrazili Hanáckým expresem I a II. Kolem nás se vlnily zelené pláně obilí, kvetly bílé máky …noční déšť pomalu ustával a tak v Čelechovicích už jsme ani nemuseli vytahovat pláštěnky. Vzhůru do lomů a rozkvetlých luk! Poznáváme desítky druhů zajímavých květin (třeba čistec přímý, piplu, kozí bradu, černohlávek velkokvětý), pozorujeme motýly, brouky, ale i pravěké korály. Tak, a za chvíli tu máme prázdniny…
7.6.2020
Bruntálské sopky
První červnová výprava vedla do Bruntálu. Prošli jsme městem a obklopeni rozkvetlými loukami jsme stoupali pod korunami staletých lip až na Uhlířský vrch. Tam jsme zkoumali již milion let vychladlou lávu, ale také rozkvetlé rostliny a pěkně vyhřáté ještěrky…pak jsme minuly několik divokých stád, minuli Venušinu sopku (tam půjdeme příště) a vyrazili vstříc bouřce. Ta nakonec ale do Valšova skoro nedorazila a tak jsme jeli domů v suchém oblečení. Drakodynamis padal pořád na jednu stranu a ta patřila Mlokům.