Jaro na Mločím potoce stojí vždycky za to. Tentokrát jsme sestupovali od pramene až skoro k Bystřici. Prodírali jsme se padlými pralesními velikány, čvachtali v Černém močále, šli roklí Mlčících lebek a užívali si divočiny Prasečích pastvin. Mloky jsme hledali, největší naděje jsme si dělali v oblasti kaskád, vodopádků a tůní, ale bylo na ně příliš pěkně a sucho. Tak jsme aspoň úspěšně našli všechny Pokemloky 🙂 A něco z poznávání přírody. Viděli jsme např. ohnivce šarlatové, pryšec chvojku a mandloňový, jarní lety kání, poznávali podle zpěvu kvíčaly, sýkory, červenku … příště nás musí být víc!